Ani vlastňák Tatranky nepotopil. Juniorky urvaly v Brně zlato

Získaly náskok, ale rychle o něj zase přišly. Hráčky Tatranu Střešovice odehrály těžké finále Open Game proti Černým mambám o juniorské zlato, které bylo dost vyrovnané. Závěr druhé části ale definitivně rozhodl.

Střešovice stály před náročnou výzvou. Ve finále turnaje juniorek se utkaly s Černými mambami, jež před rokem ovládly kategorii dorostenek. Podobná sestava přitom startovala na brněnské půdě i tentokrát. První branka padla v patnácté minutě z hole Tatranu, nicméně náskok dlouho nevydržel. Následně totiž vyhrál buly takovým způsobem, až se míček dokutálel do jeho vlastní sítě. Skóre se tak rychle změnilo na 1:1 a vydrželo až do pauzy.

Tatran to ovšem nerozhodilo, vzpamatoval se a druhou část zvládl již o něco lépe. Simona Korbelářová mu vrátila vedení, které v divokém závěru dostalo podobu 4:2. Černý mamby proto skončily „pouze“ se stříbrem a loňský úspěch zatím zůstal bez pokračování.

„Turnaj jsem si moc užila. Když byla koronapauza, moc jsem s holkami nebyla. Brala jsem to v Brně jako takové stmelení kolektivu a moc mě to bavilo. Super,“ pochvalovala si Alice Hejzlarová. Ta zároveň byla se šesti góly a třemi asistencemi nejproduktivnější hráčkou týmu.

Co bylo důležité na cestě za zlatem? Hodně pomohla už základní skupina. „Řekla bych, že jsme měly těžší skupinu, takže jsme se už během ní dobře připravily na play-off. Všechna utkání jsme odjezdily a hodně si je vydřely,“ vyzdvihovala Hejzlarová. Konkrétně zmínila třeba výkon ve čtvrtfinále. „Líbil se nám zápas s Vítkovicemi, který byl něco neskutečného. Prohrávaly jsme, pak jsme se nahecovaly, otočily a vyhrály. To nás posunulo nejspíš až sem,“ vnímala.

První příčka z Brno Open Game je podle Hejzlarové dobrá zkušenost a zážitek. „Pro placku jsme si vyloženě jely a chtěly jsme vyhrát. Doufám, že nám to pomůže v utkáních typu play-off, kde se tyto zkušenosti budou hodit,“ přemítala. Důležité bylo, že jí osobně se hrálo skutečně skvěle. „Věřila jsem si, bylo to super a moc jsem si hru užila,“ těšilo ji.

Autor: Tadeáš Mima